Jezdíte někdy na in-line bruslích? Je to báječná zábava, kterou je možné provozovat na různých místech a prožít u toho krásné chvíle opojení z radosti z pohybu, který je úplně jiný, než cyklistika nebo pěší turistika. In-line bruslení se stalo dokonce zajímavou atrakcí v Opavě, tam se totiž pořádají jízdy bruslařů napříč městem, pod dohledem městské policie. První jízdy začaly v roce 2005, takže letos, v roce 2025 je to již dvacet let stará sportovní záležitost.

Pro in-line bruslení je také zhotovena stezka podél Vltavy v Českých Budějovicích, z centra města se odtud bezpečně a hladce dopravíte až pod zámek v Hluboké nad Vltavou.

To vše by ale nebylo vůbec myslitelné, kdyby neexistovala valivá ložiska. Bez nich by se totiž brusle nedaly vůbec vyrobit. Valivá ložiska jsou pochopitelně součástí i jiných dopravních prostředků, takže bychom mohli konstatovat, že je to velice důležitá technická součástka moderní doby, a tak se sluší zmínit i o tom, že pro výrobu ložisek je zapotřebí speciální ušlechtilá ložisková vysokouhlíková ocel.

Ložiskové oceli se zhotovují v ocelárnách, v hutním průmyslu, jako jedna z řady druhů oceli, v jakostních třídách od desítky a jedenáctky – konstrukčních ocelí až po devatenáctku – nástrojovou ocel. Hutní výroba se může zdát příliš primitivní a hrubá a navíc velmi znečišťuje ovzduší, ale měli bychom si také všichni uvědomit, že bez oceláren se současný život, jak jej známe, neobejde. Kdyby rázem přestaly produkovat všechny ocelárny světa hutní výrobky, rázem bychom se octli v pravěku – ne ve středověku, ale přímo v pravěku – bez aut a letadel, bez strojů a nástrojů, bez domácích spotřebičů, elektroniky či nábytku a byli bychom nuceni žít v jeskyních či zemljankách.

Važme si tedy všech, co pracují v ocelárnách, i když je to práce relativně hrubá a špinavá, bez ocelových polotovarů by se současný svět zhroutil jako domeček z karet.